Alpy a Dolomity – expedice levé-pravé koleno 2017 1. část
Dolomity – den první 22.6.
Podzimní nápad realizovat trip do Dolomitů a Alp na „Expedice levé-pravé koleno“ byl původně naplánován s využitím autovlaku ÖBB z Vídně do Verony. Protože ale rozumné ceny vyžadují předchozí rezervaci půl roku předem, zvolili jsme nakonec cestu po vlastní ose po okruhu několika známými průsmyky. Záměrem bylo užít si zatáčky a projet co nejvíce průsmyky a pěknými trasami.
Plánovaná sestava jezdců byla Pavel Kocourek – Suzuki DL650A, Jan Micinka Kocourek – Honda CBR1100XX Blackbird, Pavel Šmíd – Suzuki DL650A, Jiří Drábek – BMW R1200GS Adventure, Richard Žák – BMW R1200GS, Rudolf Chytil – BMW R1200GS, Petr Jergl – Honda CBF1000, Tomáš Holinka – Kawasaki Z750S, Michal Koláček – Honda VFR800 Crossruner. Cesty se nakonec nezúčastnili Jiří Petricius a Jarek Tylšar z rodinných důvodů a Olda Kylar, kterému vypověděla službu meziobratlová ploténka a lékař mu trip nedoporučil. …škoda. Mimo jiné i pro ně je sepsán tento minicestopis, nenahradí ale ty zatáčky a úchvatné přírodní scenérie.
Nakonec nás tedy jelo 9. Na plánovacích schůzkách jsem byl zvolen vedoucím zájezdu s velitelskými pravomocemi (prostě chůva) Plán cesty byl takový https://www.google.com/maps/d/u/0/edit… a byl skoro celý dodržen Pročítání všemožných cestopisů a zahraničních webů bylo nekonečné, ale plánování se vyplatilo…
21.6. Dojel večer z Rožnova Michal a přespal u mě doma, aby nemusel vstávat moc brzo. Skočili jsme na dvě pivka a motorky nechali před panelákem zaparkované.
22.6. – v 7:00 jsme měli odjíždět z benzinky, zpoždění nastalo, když jsme ještě párovali interkomy (2x Interphone F5MC, 2x Interphone F6, 1x Nolan). Jen v několika náhodných okamžicích se podařilo komunikovat všem pospolu, Nolan prostě dělal potíže a komunikoval jen s jednou F5, F6 ho ani napárovat neumí.
Junioři Honza a Tomáš vyjeli cca v 6:30 po dálnici směrem na Terst, připojí se k nám druhý den večer, chtěli na den k moři
Startujeme 7 motorek po dálnici směr Mikulov. Na benzince Shell jsme dotankovali za české ceny a pokračujeme vzornou rychlostí směr Vídeň. Na benzince za Poysdorfen dokupujeme za 5,1€ dálniční známku pro motorky na 10dní, lepíme na pravou vidlici a mastíme dál na dálnici A3 – S1 – A22 směr St. Pölten – Ybbs a.d.Donau. Zde odbočujeme směrem na Mariazell po bundeskách B25-B28 přes nádherné lesní zatáčky najedeme na B113 a dojíždíme nedaleko Liezen do kempu na břehu jezera Putterersee vedle vesnice Aigen im Ennstal.
Krásný čistý kemp, písčitý vstup do jezera s čistou vodou. Domluvil jsem místo pro stany a motorky přímo u vody, 10€ komplet jedna osoba s motorkou a stanem. Prádelna, luxusní sprchy s teplou vodou, čerstvé pečivo, WiFi…. Čepované pivo za 3€. Vykoupali jsme se po celém dni v horku, zalehli a spali jak zabití. Kolem půlnoci jsem se šel zbavit přebytku tekutin, kamarádi odfukovali jak o závod. Hvězdičky svítily, abych nespadl do jezera….
Honza s Tomášem ten den dojeli do Slovinska na Triglav, pojezdili kolem a na večeři už byli v kempu u moře nedaleko Terstu.
Dolomity – den druhý
23.6. v 4:30 mě budí hlasy Petra a Pavla, kteří zaregistrovali blesky v okolí a na radaru zjistili blížící se bouřku. Budíme ostatní s tím, že sbalíme stany a dospíme na lavičkách u recepce pod střechou. Jirka a Michal odmítli, zalezli do stanu a pokračují ve spánku. Spěšně balíme a schováváme zatím suché věci. Na poslední chvíli jsem sbalil stan a spacák a začalo pršet. Zakrytý plachtovou „garáží“ na zakrytí motorky jsem dojel suchý k recepci a zasedl pod střechu. Vybalili jsme plynové vařiče a uvařili kafe, zakousli snídani a sledovali vývoj počasí.
Když přestalo pršet, šel sem se vysprchovat a pak jsme jen čekali, až se dostavili spáči – Jirka a Michal. Sedáme na motorky a vyrážíme směr průsmyk Sölkpass. Pro jistotu v nepromokách, protože počasí není zcela jednoznačné. Po cca 20km je sundáváme a počínáme stoupat nahoru táhlými úseky bez větších zatáček. Užíváme si těch pár zatáček a ve výšce 1790mnm. dosahujeme vrchol, kde je malá kaplička, cedule a pasoucí se kravičky. Pár fotek, pozdravíme projíždějící bikery a pokračujeme mnohem více lesními zatáčkami nepříliš širokou ale kvalitní cestou dál dolů z kopce.
Najíždíme na bundesku B97 a nijak zvlášť zábavnými úseky údolími a planinami odbočujeme v Predlitz na jih na B95. Po průjezdu zimním střediskem Turracherhöhe odbočujeme vpravo na Innerkrems po silnici zvané Nockalmstrasse. Téměř 35 kilometrů dlouhá vyhlídková silnice Nockalmstraße vede v 52 zatáčkách.
http://alpenrouten.de/Eisentalhoehe-Nockalm-Hoehenstrasse_p…
Otevírací doba: 1. květen – 26. říjen. Mezi 18:00 a 7:00 platí zákaz vjezdu motocyklů na silnici. Délka: z Innerkrems do Ebene Reichenau 35 km
Poplatky: 10,50 € (moto) Maximální sklon: 12% Web:www.nockalmstrasse.at Velmi kvalitní povrch, úžasné zatáčky, dvakrát nahoru a dolů. Mýtnice jsou na začátku a na konci, takže jsme viděli bikery, co si to na konci otočili a jeli znovu. Doporučuji !!
Na konci jsme vyjeli vlevo na B99 na jih směr Gmünd po pěkné stinné silnici v údolí a souběžně s ní je dálnice A10 na vysokých pylonech min. 50m vysokých. Na kraji Gmündu půlhodinová pauza na „oběd“ ve stínu Interspaaru, kde jsme dokoupili pečivo a pivo v plechu za 1€. Sjíždíme do centra Gmündu.
Tady odbočujeme vpravo na L12 směr Malta. Krátká fotopauza na parkovišti u vodopádu a pokračujeme směrem na Malta-Hochalmstrasse (http://alpenrouten.de/Malta-Hochalmstrasse-EP-Koelnbreinspe…) . Pro motorky povolen výjezd 8-18hod. Dole u závory zaplatíme 10€ a vyrážíme nahoru 19km po stoupající silnici plné zatáček i tunelů a ne zrovna povzbudivých pohledů přes svodidla na vespod vedoucí silnici …brr… Dojíždíme na parkoviště nad přehradní hrází přehrady Kölnbreinsperre ve výšce 1920mnm. Za slunečného počasí vyrážíme na prohlídku okolí. Informační panely s technickými údaji, fotka skupinky z automatu, který fotky zobrazí na webu https://www.verbund.com/…/ueber-verbu…/besucherzentren/malta – úplně dole modré tlačítko – 23.Juni – 14:49 . Došli jsme na hráz a na vysunuté lávce děláme fotky z výšky 200m. Všudy přítomné krávy, co se dole pasou, vypadají jak brablenečci .
Na parkovišti nasedáme na motorky a společně i s Michalem a Rudou, kteří místo hráze šli na kafčo, popojíždíme ještě kousek dál k horské chatě na břehu přehrady, děláme fotky a začíná najednou padat cosi z mraků. Mažeme rychle ze šotoliny na silnici a v začínajícím lijáku mastíme dolů z kopce. Na semaforu před tunelem jsme stihli nasadit nepromoky, předjíždíme Maďara na červeném CBR1100XX a svištíme v dešti těmi šílenými serpentinami dál dolů. Na konci sjezdu ve vesnici mi intercom nadává, že chce nakrmit – pokouším se připojit nabíjecí konektor 2,5mm do dírky, nedaří se a v soustředění zpomaluju a za mnou celá skupina. A v té správné rychlosti projíždíme kolem hlídky BundesPolizei, která nás odstřeluje laserovými paprsky (za úsporu financí děkuji firmě Interphone, že způsobila snížení rychlosti ). Dole na parkingu u vodopádu zastavíme, už neprší, takže sundáme nepromoky a teprve po 10min. kolem nás projíždí mokrý Maďar na červeném CBRku.
Zpátky přes Gmünd, vynecháme prohlídku Porsche Museum vyrážíme přes kopec směr Hermagor, kde máme domluvený nocleh v penzionu www.nassfeld-apartments.eu . Na místě už byl Honza a Tomáš, kteří dorazili od moře asi půlhodinu před námi a dopíjeli svoje první chladné pivo.
Bydlení lze domluvit česky – český majitel i personál v místě. Naražený byl sud Holba, pivo chutnalo, stejně jako pstruzi, které Martin čerstvě udělal. Dosušení nepromoků a bot, sprcha, postel, česká televize…odpočinek až do rána.